sobota 7. března 2009

Jak jsme se učili mluvit

7. 3. 2009
Járu jsme si přivezli z kojeneckého ústavu ve věku 1,5 roku. Nemluvil, nebroukal a nevydával žádné zvuky. Jen v noci dlouho a hlasitě plakal ze spaní. Neměl vůbec žádnou potřebu komunikovat. Byl samostatný a všechno co chtěl, si zařídil sám.
 
O rok později začal říkat pár slůvek – ahoj, Nela, máma, auto… Doufali jsme, že konečně nastoupí řeč a Jára všechno opoždění dožene. Bohužel, mezi 3 až 3,5 lety nastalo velké zhoršení, přestal naučená slova používat a nahradil je houkavými zvuky.
 
Na podzim 2006 nastoupil do MŠ logopedicky zaměřené. Od začátku chodil do školky velmi rád. Hrál si spokojeně vedle dětí, sledoval společnou hru, ale do dění ve třídě se nezapojoval. Nespolupracoval ani při nácviku logopedie. Po 3 měsících, když nenastalo žádné zlepšení, nám p. ředitelka doporučila návštěvu SPC pro AAK, Tyršova 13, Praha.
 
ObrazekV SPC nám navrhli 2 formy náhradní komunikace, komunikační tabulky nebo znakovou řeč Makaton. Jára odjakživa dělal jen to co chce, ale druhé nenapodoboval. Proto jsme se rozhodli pro komunikační tabulky. Vybrali jsme slovní zásobu, která byla podle nás pro Járu důležitá a objednali jsme si první listy do tabulek Za nedlouho byly hotové a my mohli začít s nácvikem.
 
Jára si komunikační tabulky velmi oblíbil, ale ke komunikaci je vůbec nepoužíval. Prohlížel si je jako obrázkovou knížku, vůbec nechápal jak je používat k dorozumění. Obrázky (piktogramy) byly seřazeny podle oborů do řad a sloupců. Komunikace pomocí komunikačních tabulek funguje tak, že dítě listuje knihou, najde požadovaný obor (jídlo,pití), jede prstem po řadách a ukáže na požadovanou věc. Nepřekonatelný problém bylo právě ukazování. Zkoušeli jsme nácvik znovu a znovu, ale bez úspěchu.
 
                                                                                                                                                            Mezitím jsme absolvovali s Járou vyšetření v APLA Praha a dostal diagnózu atypický autismus, vývojová dysfázie. Začínali jsme tušit, že jeho problémy s řečí nebudou jednoduché. Do té doby jsme doufali, že je jen trochu opožděný vlivem psychické deprivace z ústavu.
 
O půl roku později jsem se do SPC pro AAK přihlásila na kurz Makatonu. Znakování mě nadchlo, je velmi jednoduché, zábavné a nejsou potřeba žádné pomůcky. První znak u Járy bylo slovo VAŘIT, poprvé ho vyznakoval cestou do školky. On totiž moc rád vaří v kuchyňce, kterou mají v MŠ. Já jsem ihned pochopila co chce říct a Járu první komunikační úspěch povzbudil. Díky Makatonu pochopil, jak komunikace mezi lidmi funguje. Naučil se asi 50 znaků, aktivně sám používal polovinu. Velká výhoda byla, že Makaton znala a používala p. učitelka ve školce. Po čase začala komunikace opět stagnovat, protože Jára má velký problém napodobovat a znaky používal jen ve velké nouzi.
 
ObrazekPak mě jednoho dne napadlo komunikační listy rozstříhat. Jednotlivé kartičky jsem zalaminovala a na spodní stranu jsem nalepila samolepicí suchý zip. Jako první komunikační slovník jsem využila fotoalbum s pevnými listy. Na ně jsem nalepila do vodorovných řad samolepicí suchý zip a hotové piktogramy jsem rozdělila do oborů. Začali jsme nacvičovat komunikaci, nejdříve s jídlem. Jára si vybral piktogram jídla, které chtěl, odlepil ho ze suchého zipu a přinesl ho ke mně. Já si kartičku vzala a on dostal požadovanou věc. Už mu bylo víc jak 5 let, v piktogramech se díky častému prohlížení komunikačních tabulek výborně vyznal a tak velmi rychle systém komunikace pomocí obrázků pochopil.
 Později jsem zjistila, že jsem nic netušíc napodobila základy PECS, VOKS, i když samozřejmě značně amatérsky. Dodatečně jsem zjistila, že se začíná s malým počtem piktogramů, nejlepší jsou 2, jeden piktogram oblíbené věci, druhý naopak neoblíbené. Pak se postupně další piktogramy přidávají. My začali rovnou ve velkém stylu!
 
Jára používal svojí komunikační knížku pouze, když něco chtěl. Neměl zájem nám něco sdělit. Nejvíce využíval kartičky potravin, hraček, her a míst. Zpočátku jsme reagovala na jeho žádost kladně pokaždé. Pokud požadoval palačinky (bylo to časté přání) tak je dostal. Chtěl jít na hřiště, tak jsme vyrazili… Postupně jsem ho učila i situacím, kdy požadovaná věc nebyla k mání. Např. banán nemáme, musíme jít nakoupit – ukázala jsem obrázek obchodu. Opět situaci rychle pochopil a naštěstí se brzy nabažil i palačinek. Řeč stále stagnovala, vydával stále houkavé zvuky. Jediná slova která říkal byla – ahoj, pít a jíst. Všechna tři slova používal jako svojí mantru k uklidnění a neustále je opakoval.
Stejné piktogramy jsem využila i do jeho denního rozvrhu a také do jeho zážitkového deníku.
 
ObrazekV červnu 2008 nastal čas pro další změnu komunikační knížky. Přečetla jsem si metodické materiály o VOKS (výměnný obrázkový komunikační slovník), které se mi velmi líbily. Systém byl podobný tomu, se kterým jsme s Járou pracovali. Jen je VOKS daleko lépe propracovaný, rozvíjí stavbu věty, dává dítěti možnost klást otázky a také na ně odpovídat. Přímo geniální se mi zdál větný proužek na který může dítě skládat celé věty v piktogramech. Járovi se líbil, ale využíval ho na věty typu Já chci nebo Já nechci. Na větný proužek Jára skládal např.větu JÁ CHCI + BANÁN, větný proužek odlepil z knihy a přinesl mi ho. Dostal požadovanou věc. Nejdelší věta, kterou Jára složil a zároveň první jeho vzpomínka na událost, byla věta: Já chci do kina a na auta s mámou tátou a Luckou. Složitější věty neskládal. Na podzim měl aktivní slovní zásobu asi 150 slov (se špatnou výslovností).
 Obrazek                                                                     Obrazek
  Opět jsem se poradila v SPC pro AAK o tom jak dál. Paní nám poradila, ať Járovi VOKSujeme všechno dění kolem něho a stavbu věty ať zatím necháme být. Pomocí kartiček jsme si tedy vyprávěli o všem možném, co Járu během dne zaujalo, co jsme spolu dělali, co jsme koupili v obchodě, skládali jsme různé jednoduché věty a piktogramy používali i k učení… Nějakou dobu se zdánlivě nedělo nic, až v prosinci (2008) se začal celkově lepšit, začal více rozumět řeči, aktivní slovní zásobu už měl okolo 200 slov a hlavně začal po nás slova opakovat. Od té doby se jeho slovní zásoba rozrůstá každý den, už řekne i jednoduché věty. Zatím sice vyslovuje nezřetelně, s chybami, špatně skloňuje a zápor dává na konec věty. Jsme za to moc rádi, už jsme byli smířeni, že mluvit nebude.
ObrazekObrazek


ObrazekObrazek
     Náhradní komunikace nástup řeči nebrzdí, naopak urychluje. Byla to pro Járu jediná možnost jak se domluvit. Od raného věku chodil Jára pravidelně na logopedii a denně docházel do spec. mateřské školky, která je logopedicky zaměřená a přesto nemluvil. Jára vizuálně velmi dobře vnímá a obrázky/piktogramy mu pomáhají rozšiřovat pasivní slovní zásobu. Vyhledávání a ukazování potřebných piktogramů je náročné a dítě, když se slovo naučí říkat, náhradní komunikaci opouští. V této fázi jsme s Járou právě teď my. Hlavní je, že má chuť hovořit, celý den brebentí, slovní zásoba se rozšiřuje, porozumění je lepší každým dnem a brzy už dokonce začneme na logopedii nacvičovat i výslovnost.
Zajímavé odkazy:
SPC pro AAK, Tyršova 13, Praha - http://www.alternativnikomunikace.cz/, kurzy AAK, Makatonu, pomůcky, počítačové programy...
PECS - Mayer-Johnson - http://www.mayer-johnson-symbols.com/aboutsymbols/pcs.htm
Boardmaker, 21 denní verze na vyzkoušení zdarma - http://www.mayer-johnson.com/
Widgit Literacy Symbol - http://www.widgit.com/products/symbols/index.htm
IPPP - http://www.ippp.cz/
http://www.symbolworld.org/index.htm
odkazy k PECS na stránkách o.s. Alenka - http://www.alenka-os.cz/zajimavosti.html
o.s. LOGO - http://www.oslogo.cz/aktuality.html, kurzy náhr. komunikace
Obrazek


kniha o PECS - Vizuální komunikační strategie v autismu, Andy Bondy, Lori Frost, Grada


Znaková řeč:
Miminkovština (podobné znakování jako Makaton) - http://www.miminkovstina.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=21#Kde_znaky
http://www.mybabycantalk.com/content/dictionary/dictionaryofsigns.aspx?letter=A&word=Apple
http://www.kindersigns.com/anim_dictionary.html
http://www.ticho.cz/videog.php?cvgser=54

Přehled komentářů

Školka

(Monika, 6. 12. 2009 19:10)
V tak velké třídě to máte opravdu těžké. Jára chodil do spec. MŠ logopedicky zaměřené. První rok bylo ve třídě 9 dětí, druhý 12 dětí a třetí asi 16 dětí. Járovi trvalo celý rok než si ve školce zvykl a začal spolupracovat. Zase je fakt, že ve speciální školce neměl svého asistenta. Ve třídě byly 2 učitelky na všechny děti. Dětí bylo o hodně méně než ve třídě V., ale zase každé vyžadovalo inviduální přístup. Velké plus bylo, že obě pani učitelky měli pochopení pro Járovu jinakost a nikam ho netlačili, hledaly možnosti aby to šlo, ne výmluvy proč to nejde. Ve školce byl Jára moc spokojený a chodil tam moc rád. Ale teprve teď, když Jára chodí do speciální školy, vidím, jak byla pro něj integrace mezi celkem zdravé děti (bez MR) těžká. Já jsem předtím uvažovala o integraci do ZŠ, ale kvůli úzkostem jsem dala přednost speciální. Jára je teď šťastný, je mu tam moc dobře a hlavně dětem rozumí. Ony jsou to čisté duše, co na srdci to na jazyku a tím jsou pro Járu dobře čitelné.
Tím chci jen říct, že asi nějakou dobu potrvá, než si V. ve školce zvykne, než se mezi děti zařadí a zorientuje. Já bych asi trvala na dodržování denního režimu přesto, že se zdá, že zatím nepomáhá. Jára potřebuje mít jistotu, co se bude dít, co ho čeká, kdy nepříjemné činnosti končí a kdy přijdou rodiče. My už používáme týdenní režim, kde má různé aktivity. Denní používá jen ve škole, má ho nalepený na skříni a nosí si přenosný v deníku. Týdenní má smysl až v době, kdy se dítě začne trochu orientovat v čase a taky, když má podle čeho jednotlivé dny odlišit.
V takovém počtu dětí toho nemůžete moc udělat. Možná se zeptat učitelek na téma dne a připravit k tomu V. obrázky. Nebo v tu dobu odejít stranou a dělat spolu úkoly. Járu nějaké vyprávění taky nebere...Navíc když něco řekne 30 dětí, musí mít V. v hlavě zmatek... Nedivím se, že reaguje tak jak jste psala!
Když jste za takovéhle situace nacvičili během měsíce základy VOKS, jste dobří!!! Super!

Spousta dobrých rad

(Kateřina, 6. 12. 2009 18:26)
Děkuju za všechny rady, nápady a připomínky. Pokud jde o denní režim, máme ho doma i v MŠ, ale zatím to moc nevypadá, že by nám byl moc platný. Když jde ráno do školky a máma mu ukáže obr školky, raduje se. Ale že by studoval denní režim a hned ráno byl schopen vstřebat, že třeba odpoledne půjde nakupovat, to mi vůbec nepřipadá. On je dítě okamžiku: teď mu ukážu obr a on zareaguje, ale do té doby si ho na nástěnce denního režimu vůbec nevšimne.
Náš problém je i v tom, že navštěvuje klasickou MŠ s velkým počtem dětí a nijak nepřizpůsobeným programem. Veškerá výuka dětí probíhá převážně verbální cestou, která Vojtu předem vylučuje. On si ale na děti zvykl a chce si s nimi hrát. Nechápe, že s ním nemohou stavět věž, když cvičí nebo když je paní učitelka něco učí. Má velké problémy ustát situaci, kdy nemůže mít žíněnku tam, kde byla včera, protože dnes tam mají děti postavené stromky a krmelec. A to už vůbec nemluvím o jeho snaze pobývat častěji v sousedním oddělení předškoláků.
Přemýšleli jsme o možnosti zařadit takové změny do denního režimu, ale tak daleko nejsme. Aby pochopil, že k předškolákům půjdeme např. ve středu, a dnes je pondělí, to neprojde. Jednak nemáme týdenní režim, a jednak on ani ten denní nevnímá vcelku, ale po krocích.
Je to opravdu náročné, hlavně pro učitelky, protože ať se snažím jak se snažím, je to rušivý element. Děti (a bývá jich třeba i kolem 30, což je teprve náročné) jsou ale zlaté, snaží se mu pomáhat, vyptávají se na obrázkový systém a na těch nejmenších je vidět, že funguje dokonale (sami si odlepí obrázek a jdou si taky pro mrkev nebo pití).
Takže se snažíme tak nějak průběžně a podle momentální situace využít okamžiky, kdy je koexistence možná a nijak výrazně nenaruší ani jednu ze zúčastněných stran. Bohužel těch činností není mnoho a o to hůře se pak prosazují ty zákazy (tam nesmíš, tohle neber, teď nebubnuj apod.). V našem případě by určitě byla lepší nějaká spec. MŠ, ale tohle je volba rodičů, takže nemá smysl něco řešit.
Ještě jednou díky za vše. Jdu si pro povzbuzení přečíst Vaše voksované koledy a přeju hezké chvilky u druhé rozsvícené svíčky na adventním věnci (jestli to Jára zvládá a nehasí). Kateřina

VOKS

(Monika, 6. 12. 2009 15:52)
Ještě k tomu Ne, Nemám, Není -
Např. chci palačinku/ teď doma palačinku nemáme, ale uděláme si jí večer - dala jsem mu piktogram palačinky do denního režimu na večer. Chci banán/ Všechny jsi snědl, odpoledne je spolu koupíme - na denním režimu je nákup + banán. Tohle ale pochopil, až když jsme nějakou dobu VOKSovali.
Ve školce máte omezené možnosti, tak bych asi výběr piktogramů omezila jen na ty, které jsou ve školce dostupné. Alespoň v začátku a pak zkusila žádost oddálit, třeba na dobu po svačině, po obědě...Jde jen o to, aby dítě pochopilo, že věc dostane až s časovým odstupem.
V pochopení času nám moc pomohl denní režim, pokud ho V. ve školce nemá, tak mu ho udělejte a využijte piktogramy z VOKS. Obrázkový denní režim se líbil i ostatním zdravým dětem ve školce:-)

Odměna

(Monika, 6. 12. 2009 15:37)
Když chce V. všechno odlepovat, tak zkuste zalaminované smajlíky. My je používali s úspěchem i ve školce. Žlutý usměvavý byl Usměváček, červený zamračený Mračoun. Máme za zalaminované, vespod suchý zip. Jára si je dával do deníku k dennímu režimu, desky si nosil do škoky každý den. Mělo to výhodu, že jsem hned viděla, co ve školce dělal. Pani učitelka mu tam dávala aktuální piktogramy činností a k tomu ty smajlíky. Opravdu do fungovalo a Jára se kolikrát moc snažil, aby tam neměl toho Mračouna:-) Motivaci můžete posílit další odměnou. Vymyslet nějaký systém, třeba za 3 Usměváčky mlsota, za 1 Mračouna zmizí 1 Usměváček....Nebo dávat odměnu když jde domů, za dobrý den...

Ad vztek - tady těžko radit. Já se snažím krizovým situacím předejít. Dost často to ale nejde. Takže se taky nejdřív snažím odvést Járovu pozornost jinam. Snažím se vysvětlovat, proč to nesmí dělat a vždy mu dát náhradní řešení. Někdy přehodnotím i to, jestli není lepší ustoupit. Např. dětské nůžky by Járu taky neuspokojily, takže: tady je máš, ale můžeš stříhat jen u stolečku. Ono :"Ano, ale..." používám dost často:-) Ne Jára taky nesnáší.

Napadlo mě, jestli třeba V. nekope dětem do stavby z kostek, nebo netrhá papírový betlém, že se chce zapojit a neví jak na to? Nebo, že neví co má dělat? Má V. ve školce denní režim v piktogramech?
To ale hádám...Jára tohle moc nedělá. Jára je typ autíka, kterého zatím ostatní děti berou mezi sebe a naopak ho chrání. On je spíš bojácný než bojový:-) Když se ale dostane do afektu, tak už není cesta zpátky...To ho doma nechávám vyzuřit se, vykřičet, snažím se neslyšet, nevidět a ono ho to přejde a pak se umí dokonce i omluvit. Horší je to ale mimo domov, tam kde má diváky. To ho musím kopajícího a řvoucího odtáhnout násilím domů. Naštěstí se to stává málokdy, v takovém případě jsem pak vyřízená na celý den:-( Zatím mi nikdo nic lepšího neporadil.

Ve školce v kolektivu to máte o moc těžší. Já bych na vašem místě spíš chválila a odměňovala každou maličkost, než nějak trestala...Tresty konkrétně u nás vůbec nefungují.

Odměny

(Kateřina, 5. 12. 2009 17:24)
Děkuju za další cenné rady: prohlédneme, vyzkoušíme. Ale pokud jde o nálepky, tak nevím. Předpokládám, že Jára je má v sešitu nalepené. Mám obavu, že to by v našem případě byl začátek vzteklého výbuchu - V. chce všechno z povrchu sebrat, utrhnout, odlepit a nosit s sebou.
Když už jsem narazila na vztekání, tak se zase zkusím poradit, jestli ještě máte trpělivost. Když se Járovi něco nedaří, anebo - což je u nás zaručený návod na vztekání - mu něco nedovolíte (udělat, vzít, někam jít apod.), reaguje vztekle? V. to řeší takhle: tys mi nedovolila vzít si ty ostré nůžky (mobil ze stolu učitelky, papírový betlém, ze kterého trhám figurky apod.), tak já ti to vrátím. A shodí na zem krabici s puclíky, rozboří dětem postavený hrad, převrací židle, případně vezme paličku a tluče s ní do topení.
Pokud má jakžtakž povedený den, převedeme "řeč" na jiné téma: vezmu jeho oblíbenou stavebnici nebo hračku a zkusím ho tím zklidnit, zabavit a zapomenout na předchozí; docela dobře funguje jídlo, ale to nerada používám, protože mám pocit, že to vypadá, jako bych ho naopak odměňovala. V opačném případě tenhle postup nezabere a naschvály se stupňují. Naštěstí jenom jednou jsem musela použít "násilí" a izolovat ho od dětí, protože začínal být až nebezpečný.
Podobně reaguje v případě, že prostřednictvím VOKSu požádá o něco, co nemám. V metodice jsem přečetla několik prvních kapitol a všude výslovně upozorňují: v této fázi nácviku nesmíte říct klientovi NENÍ, NEMÁM, NE. Ale nenarazila jsem na kapitolu, kde je řečeno : tady zkuste procvičit případ, kdy klient žádá "nemožné", a to už vůbec nemluvím o případné reakci klienta. Jak to bylo u Vás?
Omlouvám se za nekonečné dotazy, ale nám příslušné SPC VOKS nepoužívá a kromě Vás nikoho zkušeného a ochotného neznám. Děkuju za pochopení a těším se na odpověď. Kateřina

Asistent asistenta

(Monika, 2. 12. 2009 21:17)
Myslím, že jste to vystihla přesně:-) Zkuste požádat pani učitelku ve školce, jestli by vám pár dní "neasistovala". Nebo požádejte maminku. Stačilo by pár nácviků během dopoledne. V. mi přijde jako šikovný kluk, na piktogramy se chytil opravdu rychle. Podle mě by to bylo stejné i s nácvikem používání větného proužku. Důležité ale je, aby větu pasivně chápal. Když na to není zralý, jako třeba Jára, tak jí nebude skládat ani z piktogramů... To se ale pozná až při nácviku.
Vím, že na stránkách o.s. Alenka mají odkazy na videa s nácvikem PECS, sice ne nácvik stavby vět, ale je tam pěkně vidět, jak spolupracují při nácviku 2 dospělé osoby. Podívejte se na to, třeba vás to inspiruje:-)
Budu držet palce, ať jste s nácvikem vět úspěšní. I kdyby to trvalo déle, jste kabrňáci!
Ad odměny - nezabraly by třeba nálepky? Jára je má celkem rád, na logopedii je dostává za odměnu do sešitu.

Informační kancelář

(Kateřina, 2. 12. 2009 15:36)
Informační kancelář je proti Vám pomalá jako šnek - moc děkuju za o.o. (odpověď obratem). A i já odpovídám. Náš hlavní problém momentálně je, že V. se řítí za mnou přes celou hernu a drží JENOM obrázek. Takže já, jelikož asistent asistenta v naší MŠ doposud nebyl jmenován (to byl samozřejmě vtip), s ním jdu zpět ke stolku s komunik. knihou, spolu přilepíme obr na větný proužek, on ho pak odtrhne a podá mi ho a já mu ho čtu s tím, že ukazuju na obr. Jakmile na ně ukážu, má snahu je odlepovat. Ale zase je zlatý a hned od počátku se snaží má slova opakovat. JÁ CHCI už je skoro srozumitelné, ale smůla je v tom, že jeho oblíbené pochutiny skoro vždy obsahují R: mrkev, rohlík, paprika, raciolka (šílené!). jelikož je při těle a chutná mu jíst (v 5 letech má víc než 25 kg), vyhýbáme se bonbónům, piškotům a sladkostem obecně.
Připadá mi, že když si vyzkoušel, že požadované jídlo dostane i takhle jednoduše (jenom za obr), proč by se unavoval s nějakou větou. To, co jste dělali Vy s Járou, je bezvadné, ale to musí dělat rodina, což v našem případě (doufám, že jenom zatím) nefunguje - možná po vánocích, až nebude pečení, úklid, nákupy. . .
Ještě jednou děkuju a ať se Vám i nadále daří nejen pokud jde o pokroky s Járou. Hodně sil, pevné nervy a pak ta radost, když se dostaví kýžený výsledek! Kateřina

Věty

(Monika, 2. 12. 2009 8:28)
Dobrý den Kateřino, za měsíc jste toho zvládli s chlapcem hodně, možná je jediný problém, že moc ženete:-) Někdy pomůže, když se trochu ubere plyn, vím to z vlastní zkušenosti:-) Nejsem odborník na altern. komunikaci, tak jen napíšu, jak na tom byl Jára.

Připomínám, že Jára má těžkou dysfázii, což je v kombinaci s autismem pekelná kombinace:-( Pokud jí chlapec nemá, budete to mít jednodušší... My jsme se dostali zhruba do stejné fáze jako vy. Jára skládal jen jednoduché věty, kdy byl na začátku piktogram Chci/Nechci + požadovaná věc (často tam toho vyskládal hodně). Dál to nešlo... Radila jsem se s paní, která se věnuje AAK a ta mi poradila, ať skládám s Járou z piktogramů všechno možné. Komunikační knížku jsme měli na stole a třeba při večeři, když jsme si všichni povídali, dávali jsme mu piktogramy týkající se tématu před něho na stůl. Járovi se to líbilo, pomáhalo mu to i v porozumění a alespoň pasivně viděl stavbu věty. Občas si něco vyskládal i sám. Na větný proužek ale řadil jen svoje požadavky - chci/nechci...V té době se začal rozmlouvat a tak jsme piktogramy postupně opouštěli, teď je už používáme jen na denní rozvrhy a při nácviku logopedie.

Ad odlepování piktogramů - Jára má moc rád suchý zip, takže odlepování piktogramů ze sucháče mu dělá velikou radost. Často si přerovnal celou komunikační knížku jen pro to potěšení z odlepování... Když mi větný proužek přinesl, tak je ale nesundaval, tu chvíli to vydržel. Ten VP drží on nebo vy? Jára mi ho předal, já si ho vzala do ruky, otočila jsem ho k Járovi, aby na proužek viděl . Přečetla jsem co tam má, ukazovala piktogramy : "Ty říkáš : Chci banán?", později už ho přinesl a řekl třeba jen "banán", tak jsem to přečetla celé správně...

Jára teď sice mluví, ale pořád hodně špatně. Není mu rozumět, výslovnost má špatnou (odmítá nacvičovat), stavba věty je bídná... Ale je to právě tou jeho těžkou dysfázií. Věty dělá jednoduché: Máma pije, Táta má auto... Barvy neustále plete, přídavná jména používá minimálně... Věty nacvičujeme, ale Jára nejraději mluví jednoslovně, max. v dvojslovném spojení. Má třeba obrázky Máma + Pije + Čaj a buď řekne Máma pije, nebo Máma čaj, nebo jen Čaj... Nejdelší věty jsou 3 slovné a jsou to věty, které neustále opakuje (uklidňují ho): Táta vrátí domů?, Máma vrátí domů?...Zápor dává na konec věty : "Já libí auto ne"... Prostě mi nezbyde než trpělivě čekat, že někdy k větám dozraje a zatím je procvičovat. K nácviku používáme piktogramy, různé obrázky, knížky, logopedka nám vymýšlí různé hry na tvoření vět...

Moc vám tedy neporadím:-( Jen popřeju hodně trpělivosti, což bych potřebovala i já sama...

Děkuju za pochvalu

(Kateřina, 1. 12. 2009 21:27)
Děkuju za pochvalu i za povzbuzení, ale přinejmenším to první mi nepřísluší - většinu práce udělala doposud nepříliš aktivní maminka, kterou nadchla představa, že by její dítě mohlo začít mluvit. Zato povzbuzení by se mi moc hodilo, a snad i rada, pokud byste věděla. Jelikož klient rychle pochopil princip - dám obr, dostanu zobrazenou věc - přešli jsme ke kapitole Tvorba jednoduché věty. A setkali jsme se s něčím, o čem se metodika vůbec nezmiňuje: klient většinou ignoruje větný proužek a nosí stále pouze obrázky. Jelikož ne vždy jsem poblíž, když se rozhodne o něco požádat (je hyperaktivní a má široký akční rádius), stává se velmi často, že přinese pouze obr, přestože má VP vyklopený z kom. knihy. A další drobný problém, který se taktéž nezlepšuje s délkou nácviku: při čtení VP a ukazování na jednotlivé obr se klient snaží obrázky zase odlepovat.
Přiznám se, že nevím, jak z toho ven - stalo se Vám něco podobného? A pokud ano, jak jste to řešili? Mě napadlo nachystat nějaké úkoly, které by "napodobily" postupné skládání obr na VP, jenže jaké, když např. na zvyšující počty věcí, případně zvětšující se obr klient nereaguje? Dějová posloupnost mu taky asi nic neřekne, takže mě napadá snad jen stavění sněhuláka. Poradíte nám? Předem moc děkuju a hlavně k Vám zavítám dřív než za měsíc. A abych nezapomněla: pohodový a příjemný čas adventní Vám všem. Kateřina

Kateřino,

(Monika, 30. 10. 2009 8:26)
vaše knihovnice je zlatá. Když máte metodiku VOKS, tak už víte jak na to! Nebojte, Jára má sice knížky a obrázky rád, ale studijní typ není ani náhodou.
Příprava a začátek práce s náhr. komunikací je opravdu pracnější, chvíli trvá než se všechno připraví, ale pak už to není tak strašné jak se zdá. Držím palce, ať se chlapec na obrázky chytne:-) Taky bych brala asistentku, která mi to všechno udělá, vaši klienti se mají, závidím jim!:-)

Metodické materiály VOKS

(Kateřina, 28. 10. 2009 15:59)
Děkuju za nabídku, i když pozdě - polovinu září a celý říjen jsme prostonali a já neměla čas ani náladu studovat. Ale naše knihovna, resp. ochotná paní knihovnice zabodovala a sehnala nám metodiku VOKSu výpůjčkou z kladenské vědecké knihovny. Takže pilně studujeme a chystáme se (těch přípravných prací je tam spousta, a sladit vše v MŠ i doma bude docela náročné). Ještě jednou děkuju za nabídku i za povzbuzení ohledně věku. U nás bude problém i v tom, že "klient" není studijní typ. Máloco je mu vzdálenější než listovat knihou a prohlížet si obrázky, ale uvidíme.
Přejeme hodně štěstí při získání III., a je věru neuvěřitelné, jak někteří rádoby povolaní jedinci dokážou házet obětavcům klacky pod nohy a srážet veškerou snahu . . .







PECS

(Monika, 22. 9. 2009 16:45)
VOKS je "česky upravené" PECS. Ještě mě napadlo, že nějaké kurzy, teď nevím jestli PECS nebo VOKS, probíhaly v Brně ve sdružení LOGO.

Alternativní komunikace

(Monika, 22. 9. 2009 16:43)
To je pravda, že je lepší začít brzy. Ale nebojte se, 4,5 roku není zase tak pozdě:-) Jára začal ještě o rok později a zase se rychle chytil. Vím, že se začíná s náhradní komunikací i dříve, někdo už okolo 3. roku, ale jde to hodně pomalu a je za tím moc práce. Chce to ale začít co nejdříve to jde, s tím souhlasím, hurá do toho:-) Nebojte se začít sami, odkazy na videa s PECS jsou i na stránkách o.s. Alenka, myslím si, že je tam někde i odkaz na články v AJ o PECS. Až budete mít chvilku tak mi napište, mohu vám poslat nějaké materiály. Pokud budete mít zájem:-) Když jsem začínala, tak jsem se bála, abych něco Járu nenaučila špatně. Pak jsem ale zjistila, že to musí hlavně sedět konkrétnímu dítěti, protože málokde ve školkách, školách mají s náhradní komunikací zkušenosti. Obrázky-piktogramy mají oproti znakování výhodu, že je i cizím lidem jasné o co jde:-)

Děkuji za odpověď i za rady

(Kateřina, 21. 9. 2009 22:55)
Děkuju, snad se ozvu na mail, ale dnes už padám (do postele). Jen přemýšlím, že my spádově patříme pod SPC Olomouc, tak by nám mohli třeba poradit oni. Chystají se k nám na konzultaci, ale měli přijet 30.9., teď to posunuli na 7.10. a kdoví, kdy opravdu přijedou. Na Vaše doporučení jsme navštívili přednášku o.s. Alenka v Brně - měla jste pravdu, je mnohem lepší tyhle mámy poslouchat nežli "jen" číst. Jenže nás postrašily - čím dříve se začne s nácvikem náhradní komunikace, tím lépe, neboť hrozí nebezpečí, že se dítě nenaučí mluvit vůbec. A Vojtík má 4,5 roku . . .

VOKS - metodické materiály

(Monika, 21. 9. 2009 9:16)
Kateřino, bohužel, metodické materiály si nemůžete nikde koupit. Dostávali je absolventi kurzu VOKS, IPPP. Bohužel, na VOKS platí autorská práva a co já vím, tak v současnosti žádný kurz neběží. Dívala jsem se na www.ippp.cz a je tam jen kurz MOŽNOSTI VYUŽITÍ METOD AUGMENTATIVNÍ A ALTERNATIVNÍ
KOMUNIKACE V ZŠ SPECIÁLNÍ, pod hlavičkou SPC pro AAK v Praze. Podívejte se na jejich stránky, mají tam ukázku komunikačních listů, pro představu. Rozdíl je jen ten, že při VOKS se kartičky skládají na větný proužek, jsou jednotlivě zalaminované, rozdělené do oborů a dají se skládat věty. My jsme s Járou došli jen do fáze vět "Já chci", "Já nechci". Pak se začal rozmlouvat a postupně kartičky přestal používat. Komunikační knihu má pořád k dispozici, ale používá ji jen když opravdu nerozumím a on to moc chce:-) Ono je to s náhradní komunikací hodně inviduální. Někomu vyhovuje ukazování, jinému znakování a dalšímu právě ten VOKS. Pokud máte možnost, doporučuju kontaktovat SPC pro AAK, Tyršova 13 v Praze. Paní z SPC nám pomohla na začátku se rozjet, radila nám v krizích, vytiskla první piktogramy a pak už jsem se naučila sama reagovat na potřeby Járy - což je ten VOKS. Pokud chcete konkrétně s něčím poradit, napište mi prosím na mail. Ráda vám poradím:-)
Monika

VOKS

(Kateřina, 20. 9. 2009 21:11)
Moniko, v textu uvádíte. "...přečetla jsem si metodické materiály o VOKS...". Můžete mi poradit, kde jste je sehnala, případně kde bych je mohla sehnat já? Děkuji. Kateřina

Žádné komentáře:

Okomentovat